Kam přizemnit bod rozdělení PEN pokud chybí MET?

[František Vrána]

Doplňující údaje k otázce:

- mám elektrotechnické vzdělání, ale zabývám se převážně slaboproudem,
- jedná se o opravu elektroinstalace v malé dílně u RD, v současnosti stav z roku ~1980 - TN-C, přívod TNC 4x2,5 (možná snad 4x4, co se tenkrát sehnalo), po opravě TN-C-S, RCD pro zásuvky,
- MET domu je čirou utopií,

- od potenciálního bodu rozdělení PEN se nachází cca 10 m (4 m vnitřkem, 6 m podél domu) svod hromosvodu,
- cca 6 m (2 m vedle dílny) je možnost zatlouct zemnicí tyč.

Zvolili byste přizemnění bodu rozdělení PEN na zemnič hromosvodu, nebo zemnicí tyčí podobně jako při přizemnění staveništního rozvaděče? Podotýkám, že odpor stávajícího zemniče neznám.

[Patrik Dedík]

Zatlct zemniace tyce na tych 6 m pouzit pasovinu, a merat odpor aby vyhovoval. Potom sa dostat do objektu kde by som spravil MET tam by som napojil tu 6zž mozno 16 ak chcete daj aj SPD z rozvadzaca. Ak sa da dostat na zemnic bleskozvodu tak este s tym by som to prepojil. Lrn treb zmerat uzemnenie by vyhovovalo.

[Milan Illek]

Zvolili byste přizemnění bodu rozdělení PEN na zemnič hromosvodu, nebo zemnicí tyčí podobně jako při přizemnění staveništního rozvaděče? Podotýkám, že odpor stávajícího zemniče neznám.

Nikde není stanovena povinnost přizemňovat bod rozdělení PEN na PE a N.

[Miroš Jan]

Nikde není stanovena povinnost přizemňovat bod rozdělení PEN na PE a N.

Vážně?

[František Šohajda]

Je to spíše doporučení..... ;)
ČSN 33 2000-4-41,ed.2,čl.411.4.2
Vždy záleží na konkrétním místě a instalaci.

[Miroš Jan]

Takže páni kolegové, já si to trochu zjednoduším.
Bez ohledu na to, co požaduje, a nebo nepožaduje norma, považuji bod rozdělení vodiče PEN,  na PE a N, za to správné místo, pro, říkejme tomu přizemnění bodu rozdělení. Je mě celkem šumák, co si o tom někteří kolegové myslí, já to považuji za jeden z bezpečnostních prvků v elektrické instalaci v síti TN-C-S.
;)

[Jirka Š. Svejkovský]

Bod rozdělení PEN je poslední (a často jediné) místo, kde máte ještě PEN pod kontrolou. Pokud je dobře uzemněno, případné přerušení PEN v místě, kam nemáte přístup zamezí škodám. Proto doporučuju uzemnění provést vždy.

[Milan Illek]

Takže páni kolegové, já si to trochu zjednoduším.
Je mě celkem šumák, co si o tom někteří kolegové myslí, já to považuji za jeden z bezpečnostních prvků v elektrické instalaci v síti TN-C-S.

Jak byste řešil připojení nové zásuvky (L,N,PE) v obýv. pokoji ve starší elektroinstalaci (dvojvodičové s PEN) s ohledem na nutnost přizemnění bodu rozdělení?
Je rozdíl, zda je něco vhodné, či zda to musí být!

[Jan Bocek]

Otázka zní KAM přizemnit a ne ZDA přizemnit.

Dobrý by byl náčrtek situačního plánku.
Přesto bych volil propojení všeho co je k disposici. To je vytvořit své uzemnění a propojit jej s uzemněním hromosvodu. Takto bych vytvořil "základový zemnič", který bych propojil s PEN.
A v dílně bych si vytvořil svoji sběrnu MET ( MEP) na kterou bych připojil PE a také vnitřní svodiče přepětí. V dílně se vyplatí mít takovou sběrnu na pracovním stole a na ni uzemnit všechny přístroje. Zvláště, pokud se pracuje s přístroji na VF.

Tak nějak bychom mohli splnit podmínku dostat vše na stejný potenciál a mít bod rozdělení PEN-PE přizemněný. Je dobré opakovat si poloviční desatero:

Vlastní konstrukce ochrany před bleskem
je obsažena v Hájkově pateru:
1. Vytvoříš co nejkvalitnější uzemnění.
2. Instaluješ co nejvíce jímacích tyčí a svodů.
3. Vše v objektu, co je vodivé, propojíš mezi s sebou a s HOP.
4. Citlivé věci a vnitřní instalaci co nejdokonaleji odstíníš.
5. Nasadíš svodiče bleskových proudů a přepětí.

[Tomáš Žabka]

Domníval jsem se, že někde v normě je striktně napsáno, že bod rozdělení musí být uzemněn, ale ať jsem dnes hledal, jak jsem hledal, tak jsem nenašel. Bohužel ani v 33 2000-1 ed.2 to není z cela jasně nakresleno obr. 31B1 a obr. 31D1. Každopádně pokud to jde a je to aspoň trochu schůdné, tak já automaticky projektuji a připojuji bod rozdělení v každém rozvaděči.

Jak už napsali kolegové je to jediné co v případě upadnutí PEN zachrání spotřebiče, případně lidi.

[Miroš Jan]

Jak byste řešil připojení nové zásuvky (L,N,PE) v obýv. pokoji ve starší elektroinstalaci (dvojvodičové s PEN) s ohledem na nutnost přizemnění bodu rozdělení?
Je rozdíl, zda je něco vhodné, či zda to musí být!

V tomto případě, bych sice použil tří žilový kabel, ale vodič N, bych vůbec nezapojoval. Rozšiřuji stávající elektroinstalaci v síti TN-C, takže jaképak rozdělování vodiče PEN, na PE a N. :)

[František Šohajda]

Takže páni kolegové, já si to trochu zjednoduším.
Bez ohledu na to, co požaduje, a nebo nepožaduje norma, považuji bod rozdělení vodiče PEN,  na PE a N, za to správné místo, pro, říkejme tomu přizemnění bodu rozdělení. Je mě celkem šumák, co si o tom někteří kolegové myslí, já to považuji za jeden z bezpečnostních prvků v elektrické instalaci v síti TN-C-S.
;)

Čím víc uzemění , tím lépe....
Pravidlo základní i bez znalosti norem ! ;D ;)

Jako u trhovců, čím víc pásků, tím lepší ADIDAS... (dance)

[Miroš Jan]

Otázka zní KAM přizemnit a ne ZDA přizemnit.

Dobrý by byl náčrtek situačního plánku.
Přesto bych volil propojení všeho co je k disposici. To je vytvořit své uzemnění a propojit jej s uzemněním hromosvodu. Takto bych vytvořil "základový zemnič", který bych propojil s PEN.
A v dílně bych si vytvořil svoji sběrnu MET ( MEP) na kterou bych připojil PE a také vnitřní svodiče přepětí. V dílně se vyplatí mít takovou sběrnu na pracovním stole a na ni uzemnit všechny přístroje. Zvláště, pokud se pracuje s přístroji na VF.

Tak nějak bychom mohli splnit podmínku dostat vše na stejný potenciál a mít bod rozdělení PEN-PE přizemněný. Je dobré opakovat si poloviční desatero:

Vlastní konstrukce ochrany před bleskem
je obsažena v Hájkově pateru:
1. Vytvoříš co nejkvalitnější uzemnění.
2. Instaluješ co nejvíce jímacích tyčí a svodů.
3. Vše v objektu, co je vodivé, propojíš mezi s sebou a s HOP.
4. Citlivé věci a vnitřní instalaci co nejdokonaleji odstíníš.
5. Nasadíš svodiče bleskových proudů a přepětí.

(jednicka)

[Jirka Š. Svejkovský]

Domníval jsem se, že někde v normě je striktně napsáno, že bod rozdělení musí být uzemněn, ale ať jsem dnes hledal, jak jsem hledal, tak jsem nenašel.

ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, příloha NB, článek NB.2

[František Šohajda]

ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, příloha NB, článek NB.2

Bod rozdělení tam nevidím?  (TN-C na TN-C-S)
To jsou pouze body vedení....

[Vít Rotrekl]

V tomto případě, bych sice použil tří žilový kabel, ale vodič N, bych vůbec nezapojoval. Rozšiřuji stávající elektroinstalaci v síti TN-C, takže jaképak rozdělování vodiče PEN, na PE a N. :)

Osobně považuju za menší riziko, když se to rozdělí...

Kolegové, všichni jste se tu upnuli na uzemnění vodiče PEN/resp. bodu rozdělení na PE a N. Já tedy vidíme spíše problém v tom průřezu kabelu, I kdyby to byla AYKY 4x4 (nebo CYKY 4x4 to tazatel nesdělil), tak ten průřez považuju, za zoufale malý...

Takže za mě rada tazateli. Pokud nutně není potřeba mít v dílně 3 fáze, tak bych raději po tom kabelu pustil L, N, PE.

Nebo je tu ještě jedno řešení. Možná nejdražší, hned po výměně kabelu za např CYKY 5x4(6). Provozovat dílnu v TT. Tedy vybudovat kvalitní uzemnění, nasadit proudové chrániče, a další potřebné kroky... Asi by tady byl zádrhel s berevným značením v kabelu, protože v něm bude pravděpodobně ZŽ vodič, který by ale nebyl PE, ale N.

Pro pana Vránu:
Jak vidíte vaše situace má více více či méně "špatných" řešení. Ale taky správná řešení. Je to na vás jak se k tomu postavíte.

[Miroš Jan]

Osobně považuju za menší riziko, když se to rozdělí...

Já tedam ne. Pokud je síť TN-C, tak prostě pokračuji dál TN-C. ;)

[Zdeněk Friedrich]

Já tedam ne. Pokud je síť TN-C, tak prostě pokračuji dál TN-C. ;)

...a jak si sám před sebou zdůvodníte, že u nově instalované zásuvky použijete PEN s průřezem < 10mm2? ;)