Jak se vám líbí sloučení maturitního studia Silnoproud a Slaboproud do jednoho?

[Lukáš Rotrekl]

Oslovila mě příbuzná, která učila na bývalé SPŠE v Brně, která je nyní sloučena do ISŠ Purkyňova, s tím, že se plánuje sloučení oborů elektro na škole do jednoho, tedy nebude Silnoproud Slaboproud, kde by studovali vše.
Oslovila mě s tím, že by chtěla znát názory lidí z praxe, potenciálních zaměstnavatelů a posbírat k tomu co nejvíce podnětů.

Já na to nemám úplně vyhraněný názor. Na jednu stranu s automatizací prorůstající do všeho budou muset mít i "silnoproudaři" nějaký vhled do slaboproudu a naopak, ale na druhou stranu,
jsou schopni za 4 roky probrat oba dva obory natolik do hloubky aby byli v praxi použitelní?
Samozřejmě vždycky víc než na znalostech záleží na "chtění" člověka, protože znalosti se dají dočerpat a nelze očekávat, že ze školy vyleze hotovej (projektant/konstruktér/montážník), ale měl by mít teoretický a případně i praktický základ na kterém bude stavět, ale tento základ by podle mě měl být hlubší, než aby věděl, že existuje asynchronní motor a taky sériová sběrnice.

Jaký je váš názor?

[Miroslav Minařík]

jsou schopni za 4 roky probrat oba dva obory natolik do hloubky aby byli v praxi použitelní?
Samozřejmě vždycky víc než na znalostech záleží na "chtění" člověka, protože znalosti se dají dočerpat a nelze očekávat, že ze školy vyleze hotovej (projektant/konstruktér/montážník), ale měl by mít teoretický a případně i praktický základ na kterém bude stavět, ale tento základ by podle mě měl být hlubší, než aby věděl, že existuje asynchronní motor a taky sériová sběrnice.

No, nevzpomínám si, že by ze školy někdy vypadl hotový člověk. Vždy se musel do něčeho ještě následně zaučit. A dnešní doba má zcela jistě jiné požadavky. Ostatně asi je ta dnešní obojživelnost zřejmá. Jeden člověk zapojí domovní přípojku, nakrimpuje RJ konektor, nastaví router a odjede ...

[Jan Budai]

Toto 'sloučení' oborů jsem z malé části abslovoval na své alma mater Liberecké průmyslovce https://web.pslib.cz/ .
Jednalo se o to ,že první rok oba obory (silno a slabo) měli přesně stejné osnovy. Na konci prvního ročníku se podle přání studentů a podle jejich prospěchu rozřadili třídy do finálního stavu slaboproud (automatizace a sdělovací technika) a silnoproud (průmyslová elektrotechnika, výkonová elektronika a řídící systémy).  :)
Osobně jsem tuto možnost velmi uvítal, protože jsem si mohl po prvním roce říct jestli opravdu chci studovat toto či ono zaměření.  ;)
Když se ovšem dívám na učení plán obou oborů na dané škole tak mě vrtá hlavou jak to chtějí spojit (hlavně poslední 2 roky studia které jsou přímo odborově založené).   :-\

[Lukáš Rotrekl]

Právě můj první dotaz byl, jestli to bude tak, že první třeba dva roky budou mít všechno dohromady, pak dva roky odborné volitelné předměty, ale ne, má to být komplet nalajnováno, bez nějaké specializace nebo zaměření nějakým směrem.

[Pavel Horský]

Lukáši, sloučení je detail.
Jak ze již bylo uvedeno, ve škole dostane každý hlavně potřebný základ k celé problematice našeho oboru a pak přijde to hlavní......životní doladění.
Víc mi vadí jakési rychlokvašky, které po kurzu mohou vykonávat jakéhosi elektrikáře. To beru jako špatný vtip.

[Milan Hudec]

Ve škole to děcka stejně nebaví, mají jiné zájmy a starosti :)

[Lukas55555]

Nechápem prečo všetci by spájali silnoprúd a slaboprúd.

Na autá je tiež auto-elektrikár,-klampiar, -opravár, -lakírnik.... myslia si že elektrotechnika je ľahšia? chápem že pre zamestnávateľa by to bola polovičná potreba údržbárov. Ale pri dnešnej zložitosti to je sci-fi. Dnes sa už treba špecializovať aby sa človek nestratil.

Už teraz je katastrofálna použiteľnosť absolventov v praxi. Týmto by sa to ešte zhoršilo. A kedže hodiny priveľmi zvyšovať nemôžu, tak by buď museli ubrať z učiva alebo rýchlejšie preberať.

Zažil som štúdium aj silnoprúdu aj slaboprúdu ( boli sme 1. ročník čo ich mal spojene) a dopadlo to tak, že poriadne sme nevedeli nič ani zo slaboprúdu ani nič zo silnoprúdu. I keď tam za to sčasti mohli aj žiaci, aj učitelia.

a i tak v praxi aj silnoprúdar sa tie základy slaboprúdu učí. Ak sa che ďalej pohybovať v slaboprúde tak už je to väčšinou otázka Ďalších školení.

[Pavel Horský]

Ono by stačilo lépe nestavit struktury vyučovaných předmětů. Měli jsme na škole fanatického tělocvikáře, který se uměl postarat i o to, aby žák neprošel ročníkem. To samé bylo s bolševikem postiženou chemikářkou, která všude vykřikovala, že jen ten její předmět je v životě tím nejdůležitějším. Zřejmě si ve své rudě slepotě neuvědomovala, že učí na střední škole elektro a ne na chemické, která byla polohově o ulici níže.
Chápu, že by měl mít žák s maturitním výstupem takový nějaký všeobecný přehled, ale zase se to nemá přehánět. Co je pak platné, že zná nejdůležitější Čajkovského díla, všechny Shakespearovi příbuzné od pravěku až do jeho smrti, když pak neví, jaký je rozdíl mezi napětím a proudem?  Za 4 roky se toho dá z oboru naučit opravdu HODNĚ a to i oborově sloučené, jen se na to musí jít od lesa  ;)

[Jirka Š. Svejkovský]

Nevím, čemu na té škole říkají silnoproud/slaboproud.

Pokud ale porovnám profese Silnoproud a MaR/ASŘTP, pak se protínají tak v deseti procentech. Jinak jsou to naprosto odlišné obory.

Silnoproudař se trochu víc potká s MaR u strojních zařízení nebo KNX ale tím to prakticky končí.

Takový univerzální elektrotechnik pak bude něco jako kuchař-číšník. Tedy ani kuchař, ani číšník.

[Lukas55555]

Ono by stačilo lépe nestavit struktury vyučovaných předmětů. Za 4 roky se toho dá z oboru naučit opravdu HODNĚ a to i oborově sloučené, jen se na to musí jít od lesa  ;)

Áno taký učitelia sú i dnes. Jeden učiteľ nato vždy hovorieval: Vieš keď sa urobíš chybu v životopise bude to tvoja hanba. Ale keď niečo zle zapojíš a niečo sa stane alebo nebodaj niekoho zabije tak to je horšie.

lenže v našich školách sa hlavne propaguje humanitárne predmety, dejepis, občianska náuka, cudzie jazyky a až potom niekde sú odborné predmety.  áno chápem potrebu ovládania cudzieho jazyka  ale tak to sa dá aj doma učiť. Je na hlavu postavené aby som na elektrotechnickej škole ak sa chcem o zapojeniach alebo normách dozvedieť niečo viac tak si to musím hľadať sám na internete alebo "otravovať" starších skúsenejších v odbore. Ale zato sa v škole dozviem kde majú aké štátne zriadenie, ktorá vojna bola v ktorom roku čí kde sa narodil a zomrel nejaký spisovateľ.


Áno za prepokladu  úpravy vydelávacieho systému by som si vedel predstaviť zvýšenie množstva učiva aj zo slaboprúdu pre silnoprúdara  a naopak. Ono je v praxi ten trend rozširovania elektroniky všade a nie vždy je možné celkom jasne určiť hranice silno-/slaboprúd. avšak žeby každý jeden bude univerzálny elektrotechnik v zmysle že bude vedieť aj to aj to je podľa mňa nezmysel. Možno si bude vedieť dať rady s nejakým ľahším problémom s opačneho odboru ale nikdy nebude v ňom dobrý.

[Jiří Buben]

V dnešní době je to tak, že silnoproud a slaboproud je již tak hluboce provázaný, že to oddělit nelze.
Spíš by mě zajímalo, co v silnoproudu a v slaboproudu učili před sloučením a zda byly tyto opory ještě blíže specifikovány (zaměření nebo specializace).
Když jsem chodil na průmyslovku, tak jsem byl tehdy v předposledním ročníku silnoproudu, protože opadával zájem žáků. Všichni chtěli PC a slaboproud. Můj obor byl zařízení silnoproudé elektrotechniky se zaměřením na elektroenergetiku. I přes to jsme se učili pracovat s jednočipy na jádru 8051, měli elektroniku, a programování PC. A to bylo v první polovině devadesátých let. Obor byl daný a většinu odbornosti kterou jsme ve škole načerpaly byl právě silnoproud. Ale i to málo slaboproudu mi hodně pomohlo v praxi.
Jak tu už padlo, je to hlavně o zájmu. A až během praxe si člověk najde to zda se bude věnovat spíše řídícm PLC, pohonařině, energetice, nebo MaRce. Nebo si to člověka prostě vybere tím že nastoupí do práce a u toho s čím začne už zůstane.
Podle mě je celkem jedno zda jsou obory sloučené či nikoliv. Spíše jde o to, zda i ty sloučené obory budou mít alespoň trochu nějaké odborné zaměření a aby se studenti naučili základy a byly schopni technicky přemýšlet. Je opravdu smutné, když přijde na přijímací pohovor letošní maturant a dáte mu vyplnit vstupní test a není schopen si spočítat odporový dělič a navíc napíše, že jednotkou napětí je Ampér.
Za mě jde tedy o to aby škola dala studentům základy, a znalosti o fungování zařízení, strojů a přístrojů. Zkrátka by měly být teoreticky dobře vybaveni. Až praxe z nich udělá odborníky a specialisty na danou část našeho oboru.

[Jan Bocek]

Uplatnění absolventů průmyslové školy elektrotechnické.
V oblasti průmyslu měli absolventi průmyslové školy ,,větší kredit", než jen vyučení elektrikáři různých oborů a třeba i s podivnou maturitou. Podivnou proto, že maturita z elektrotechniky byla ,,okrajovou" záležitosti.
Absolventy průmyslových škol jsme brzy po povinném zácviku v oblasti montáží, oprav zařazovali na technické funkce. To je do konstrukce, přípravy výroby, mistry úseků, technické pracovníky v určitém směru. ( Údržba vn, nn, montáže, navijárna, MaR, vývoj, pohohářské skupiny, laboratoře elektroniky, IT skupina, opravy přístrojů, inspekční a revizní činnost....jenže to bylo ve velké firmě, kde elektroúdržba měla 850 pracovníku.  Dnes se již takové elektroúdržby vyskytují málo, protože mnoho činnosti se dnes dělá externě. Ale ty externí firmy potřebují středoškoláky se širším základním přehledem.
Co to je ale širší elektrotechnický přehled?
Základy elektrotechniky jsou společné pro ,,silnoproud i slaboproud". Společným jmenovatelem je ale matematika a to ještě elektrotechnická matematika. Dále aplikovaná elektrotechnika má dnes spoustu segmentů. Stačí se podívat do přehledu elektrotechniky od Trůnečka a od Heřmana. Tyto přehledy a tehdejší ,,Bible" elektrotechnika dělí od sebe asi 30 roků. Prostě obsah ,,řemesla" se značně zvětšil. A proto je nutná široko spektrálnost vědomostí. Do hloubky a do detailu se již každý ponoří. Ale pokud nemá základy na příklad z automatizace, tak se obtížně chytá.
Pokud bych si měl vybrat do firmy nového pracovníka v oboru elektro, tak raději absolventa průmyslové školy. Vyučení elektrikáři mají špatné základy elektrotechniky, nejde jim moc matematika, a počítačová edukacia také nic moc. Obě skupiny stejně musí mít svoje ,,patrony", kteří je naučí řemeslo. A dobrý řemeslník se narodí jeden ze stovky.

Jenže na škole to bude velký boj, jaké předměty budou mít priority a kolik hodin věnovat týdně odborným předmětům. Dříve mohl ředitel školy ledaco ovlivnit a udržovat vysokou úroveň školy.
Pokud se vůbec vybojuje poměr odborných a ostatních předmětů 50/50 pak nastává otázka odborných učitelů. Ten problém je jak na SŠ tak na VŠ. Učitelů je dost, ale většinou odučí, ale nenaučí. Škola má spolupracovat s odbornými firmami, které si budoucí absolventy již předem ,,rozeberou". Pak je motivace na obou stranách. Některé odborné předměty mají učit externisté z praxe. Pak se možná přiblíží k cíli, kdy z průmyslovky vyjdou ,,špičkoví" budoucí elektrotechnici.

[Václav Třetí]

Pravdou je, že elektronika proniká i do silnoproudu již delší dobu. Zda je však dobré sloučit studia silnoproudařů a slaboproudařů nevím. To ukáže až čas.

Jak jsem napsal před chvilkou v jiném vlákně, dnes je jiná doba a mladí sní o tom, že budou ředitelem (v nejhorším případě IT specialistou) a budou do práce chodit v bílé košili a kravatě, montérky nejsou podle dnešní módy dostatečně "in".  Takže hledat dnes absolventa základní školy, který má sen stát se dobrým řemeslníkem, je těžká práce.

Dnes se budoucí řemeslníci rekrutují z těch, kteří se se studiem potýkali už na základní škole, nemusí být hloupí, ale jsou líní a nemají správné pracovní návyky jako trpělivost a snahu překonávat problémy - nemají snahu se učit a naučit.

Za to může rovným dílem škola i rodina, rodiče nemají na děti čas, tak je moc nevychovávají, nechají je růst jako dříví v lese, ale pak se diví, že si větší děti od rodičů nechtějí nechat poradit a na druhé straně ubývá dobrých učitelů a jejich snaha naučit se nesetkává s pochopením nadřízených ani rodičů. Zato špatní učitelé jsou v pohodě, mají minimální nároky, rozdají dobré známky na vysvědčení a to že žáci v hodinách hrají hry na počítači místo výuky,  mnohdy neví ani rodiče, protože se děti nepochlubí a ani vedení školy, nebo možná ví, ale dělá, že neví. Pokud se však děti nenaučí učit na "obecné" škole, v rámci střední školy už mají problémy, které těžko překonají.

[František Šohajda]

Je i dost velký rozdíl u slaboproudu dříve a nyní. Pokrok šel mílovými kroky!
Nemůžeme dávat do rovnítka slaboproud před 30 lety a dnes!
U silnoproudu až tak markantní rozdíl dříve a nyní není, samozdřejmě i zde jsou novinky co nebývali.
Jsou elektrikáři, kteří udělají kvalitně přípojku elektřiny pro RD a zárověň nastaví Wi-Fi , satelitní soustavu,anténní systém , opraví PC a podobně.
Je to vždy na každém jedinci , jaký má k tomu vztah.
Sloučení je asi dáno dnešní dobou, oba dva obory se prolínají a to dost.
Jak už to tu psal někdo, při rozumném rozvrhu se dá naučit dost, musí se některé nepotřebné věci vyloučit (předměty). Všeobecný rozhled by měla dát základní škola.Odborná škola by měla vyučovat ve větší míře jen odborné předměty.

[Jan Bocek]

O. dborná škola by měla vyučovat ve větší míře jen odborné předměty.

A to je ten velký problém táhnoucí se posledním obdobím 25 let......
V 60. létech byla večerní průmyslová škola rozdělená do 5. let. Ve 4. ročníku se maturovalo s matematiky a češtiny a poslední rok byly jen odborné předměty. První dva roky byla "nížší" průmyslová škola, někdy nazvaná "mistrák".  Pak byla nadstavba,  jako "vyšší" průmyslovka s maturitou ze dvou odborných předmětů, včetně závěrečné práce. Z těchto typů škol nebylo problémem udělat přijímací zkoušky na vysokou školu.

[Václav Třetí]

Obecně se dá vysledovat trend, že je snaha do dětí a studentů nacpat co nejvíce faktických znalostí, zejména v předmětech jako je dějepis, zeměpis, přírodopis a literatura.

Tím nechci říct, že by neměli vědět určitá základní data z dějepisu nebo nejznámější literáty, ale množství informací by mělo být adekvátní tomu, že se jim musí do hlavy vejít ještě něco dalšího, zejména to, co budou potřebovat v praktickém životě a zaměstnání.

Ono se pak kantorům dobře zkouší, ovšem to co by se mělo u žáků podporovat nejvíce, což je logické uvažování,  jim pak chybí a je to vidět při dalších studiích na SŠ a VŠ.

[Ivan Taraba]

Záleží na tom, co ve sloučeném oboru zůstane. I slaboproudař by měl znát základy silnoproudu, měl by mít zafixováno, že elektřina umí zabíjet i zapalovat a že i při práci na slaboproudu ho může nějaký silnoproud potkat.

Má-li člověk vzdělání v oboru elektro, měl by vědět aspoň přibližně, kde se elektřina bere a co s tím souvisí. Není na škodu, vyzkoušet si přifázovat generátor k síti, změřit momentové charakteristiky různých typů motorů, vyzkoušet samonabuzení asynchronního generátoru, seznámit se s přechodovými jevy na vedení, poznat základy EMC, vyzkoušet jak se navíji motor a vytočit si něco na soustruhu nebo frézce...

Nepovažuji za tak důležité, zda je člověk silnoproudař nebo slaboproudař, ale zda je technik. U oboru MaR vidím na prvním místě rozumět veličinám, které se mají měřit a technologii, která se má regulovat. Až na druhém místě je v čem se to bude programovat. To už není takový problém, když se ví, co to má dělat a co to dělat nesmí.

Co by mělo zůstat je rozdělení na elektrotechniku a informační technologie.

[Lukas55555]

Má-li člověk vzdělání v oboru elektro, měl by vědět aspoň přibližně, kde se elektřina bere a co s tím souvisí. Není na škodu, vyzkoušet si přifázovat generátor k síti, změřit momentové charakteristiky různých typů motorů, vyzkoušet samonabuzení asynchronního generátoru, seznámit se s přechodovými jevy na vedení, poznat základy EMC, vyzkoušet jak se navíji motor a vytočit si něco na soustruhu nebo frézce...

Toto všetko si v dnes neodskúšajú ani originál silnoprúdari.