Jak revidujete hromosvod bytového domu v majetku více SVJ?

[Pavel Horský]

Příklad: bytový dům, tři vchody, každý vchod je v majetku jiného společenství vlastníků jednotek, společná hromosvodná soustava, šest svodů.

Osloví vás jedno společenství, že potřebují provést pravidelnou revizi hromosvodu s tím, že ale chtějí zrevidovat jen jejich část domu.

Jak se stavíte k takovému provedení revize?

[Jirka Š. Svejkovský]

Celkově zhodnotím pouze počet svodů a odpor uzemnění všech svodů klešťákem. Detaily, jako zrezlé nebo rozpadlé spoje, tkaničky omotané okolo vodičů a nechráněná zařízení na střeše hodnotím pouze na části, které se revize týká.

Tuto skutečnost uvedu a zvýrazním v revizi.

[František Šohajda]

Bytový dům by se měl dělat jako celek!
nehledě na to, že v sousdním vchdu bude utžený svod, popř. vodič na střeše a popř. náboj "vlétne" i do revidovaného , jako schopného dle normy dalšímu provozu...
Také jsem na to narazil, vchody se nedomluvily, tak jsem šel od toho pryč!
Pak to udělal "Pepa" od piva s nejasným výsledkem  pro obyvatele! (zle)

[Lukáš Rotrekl]

Blbě....
Pokud bych měl revidovat jen část, jak píše Jirka, tak nevím jak? Leda tak, že ta část sama o sobě bude vyhovující a propojení na sousdní vchody bude něco navíc, co stav nezhorší, ale maximálně trošku zlepší.

[Maroš Klein]

Otázka možno ani neznie ako, ale skôr ak áno, tak s akým rizikom a výsledkom.
SVJ môže byť vlastníkom tretiny bleskozvodu, to však nič nemení na podstate, že bleskozvod je len jeden.
Svojou objednávkou v zmysle svojich zákonných povinností na revíziu tretiny ochrany pred bleskom teda hľadá na trhu RT, ktorý tú jednu tretinu zreviduje.
Ja osobne napríklad nepoznám RT, ktorý by bol školený, skúšaný a ktorému by bolo vydané osvedčenie na čiastočnú, napríklad tretinovú revíziu vonkajšej ochrany pred bleskom.
V konečnom dôsledku teda síce môže SVJ zadať nezmyselnú požiadavku, ale jej naplnením porušia zákon obaja. Revízna správa platná nebude a SVJ tým pádom nemá splnenú povinnosť na zabezpečenie bezpečnosti.
Po takej ,,revízii" s kľučkami potom už existuje len neplatná revízia a platná objednávka a faktúra.  :)

[Zdeněk Friedrich]

Asi by měla být otázka položena trochu jinak:
Už se někdo setkal s tím, že by dělal revizi na bytovém domě z 50, 60, 70, 80,90-tých let a mohl se zcela čistým svědomím napsat kladný závěr revizní zprávy ve smyslu změny Z4 čl. 6.1.2, ČSN 33 1500?
Jestli má dům jeden vchod nebo deset výše uvedený závěr (alespoň dle mých zkušeností) nelze napsat u žádného.(norm)
Pokud se někdo setkal s bytovým domem, kde bez uzardění a výčitek svědomí takový kladný závěr revizní zprávy napsal, je to hodno zveřejnění a měla by se na takový bytový dům uspořádat exkurze. :)

[Pavel Horský]

Zdenku, tak opravdu dotaz znít neměl  ;)

Otázka byla schválně formulována tak, jak je.
Byla vytvořena na základě rozhovoru s kolegou revizním technikem u nás na vsi, ve kterém jsem bědovali nad RT, kteří píší bez jakéhokoli problému revizi hromosvodu na SVJ rozporcovaných objektech jen na jeho část.

Ale když už si to nakousl, můžeš sem vypsat ty nebezpečné závady, kvůli kterým by např. panelák z 80-tých let neprošel?
Docela by mě to zajímalo.
Zkus se tedy nesoustředit na rozvody internetu a televize. Tam je to jasné.

[Jirka Š. Svejkovský]

Mám pocit, že by amatérští astronomové zajásali. Takovou tmu nad sídlišti ještě neviděli, jaká by nastala, kdyby se revidovalo opravdu "na krev".

[Jan Franěk]

Celé je to složitější než se zdá.  Podobných domů je ve městech hromada. Často co vchod to nové SVJ a ne vždy je možná vzájemná domluva. Důvody řešit nemusíme.

Vidím že málo RT má odvahu přiznat,  že tyto revize provádí  ;)

Osobně jsem měřil svod/y kam jsem se dostal a celkový odpor hromosvodu. Měření i popis hromosvodu podle skutečnosti a co jsem našel, jsem vepsal do RZ s tím, že jde o revizi jen konkrétní části hromosvodu a stav je takový. Pak napsal závěr v tom smyslu že nelze posoudit celkový stav ochrany, jelikož nebyly vytvořeny podmínky k zjištění celkového stavu, díky nespolupráci s tím sousedním SVJ.
V podstatě s tím bylo objednávající SVJ obeznámeno předem a pokud s tím nesouhlasilo, revizi jsem neprovedl.  Občas to byla dobrá páka na to nespolupracující SVJ, revizi doobjednali a hromosvod se ověřil celý, ale rozhodně ne vždy.

Ve městech jsou tyto domy často tak vzájemně propojeny, že naměříme většinou velmi dobré hodnoty a pokud není uhnilý svod, či jinak poškozený nebývá to většinou problém. Chyby nalézám většinou na rekonstruovaných střechách a doplněných technologiích.

Mám pocit, že by amatérští astronomové zajásali. Takovou tmu nad sídlišti ještě neviděli, jaká by nastala, kdyby se revidovalo opravdu "na krev".

Souhlas. Každý RT musí umět ale vyhodnotit rizika a to i vůči sobě, vzhledem ke své právní i hmotné odpovědnosti. Pak si své důvody obhájit u případného soudu

[Jan Hájek]

Ale když už si to nakousl, můžeš sem vypsat ty nebezpečné závady, kvůli kterým by např. panelák z 80-tých let neprošel?

Má armování svařené ve smyslu článku 161 a 162 ČSN 34 1390 (jediná zmínka o železobetonu)?
Je dodržen článek 17?
Je dokumentace v souladu s požadavky článků 21,22,23 a 24?
Je elektrické zařízení na střeše ochráněno ve smyslu článku 114?
Je spojeno uzemnění hromosvodu s vnitřním vyrovnání potenciálu dle článku 114?
Je střecha v ochranném prostoru jímací soustavy články 137 a 65?
Je správný počet svodů dle článku 65?
Jsou kovové předměty připojené k hromosvodu v souladu s článkem 113?
No a svatý grál na konec: Je dodržena vypočtená vzdálenost pro izolaci kovových předmětů od hromosvodu dle článku 112?

Až mi takový objekt někdo ukáže zaplatím mu pivo*.

*(vzhledem k tomu, že jsem extrémně šetřivý, platí pouze pro jeden objekt a jednu osobu s tím, že nabídka je platná do i neveřejného odvolání vyhlašovatelem a pod pojmem pivo se rozumí nejmenší maloobchodní balení standardního výčepního piva)

[Zdeněk Friedrich]

To Horác:
Dobře, pomineme-li tedy různé výtvory vysazovačů antén, všech možných typů, ať už od jakéhokoliv operátora nebo kutila a jejich svody povalující se po plechové střeše nebo křižující a sbíhající se svody a jímací soustavou,  nedovedu si dost dobře představit, jak při revizi RT obchází všechny majitele (nájemníky bytů) v celém bytovém domě a kontroluje ve všech bytech připojení metalického vyvložkování komínů, aby zkontroloval ve spodní části připojení na potenciál uzemnění. Tyto plechové, dříve hliníkové nyní nerezové komínky rostou na střechách jako houby po dešti a buď nejsou chráněny vůbec nebo jsou na střeše připojeny k jímací soustavě viz foto z okna. Bez tohoto vyvložkování dnes a už delší dobu žádný profesionál již neprovede výměnu plynového kotle. Další kapitolou jsou různé větrací komínky, vzduchotechniky, strojovny výtahů a dodělávané klimatizace.  Svody v těsné blízkosti oken a zábradlí lodžií , či balkónů, slepé svody okapových rour, dodělávané silové rozvody instalované na půdě přímo na podbití těsně pod jímací soustavou. Každý by si určitě ještě vzpomněl na další a další.
Zcela opomíjím běžné závady bezprostředně neohrožují bezpečnost, začínající absencí jakékoliv projektové dokumentace, zkorodované vodiče jímací soustavy a svodů, svorky, neošetřené svody proti korozi na rozhraní země/vzduch používání svorek na zkušební svorky, které nejsou konstruovány pro tento účel, nedostatečný počet svodů vzhledem k obvodu, velké rozdíly v naměřených zemních odporech jednotlivých svodů, třeba na vesnicích, ve městech je obvykle uzemnění spojeno vše se vším a jeho skutečnou hodnotu, aniž bychom měřili uzemnění včetně PEN je téměř nemožné změřit atd.
Samozřejmě již v ČSN 341390 v čl. 31 je napsáno něco o tom, že jímací zažízení, svody a uzemnění se řeší jako by celý blok byl jedním objektem.
Z toho jasně vyplývá, že revize jednoho vchodu v bytovce, která je jedním objektem a má x vchodů je v podstatě nesmysl. Dodržení všech článku ČSN 34 1390 považuji za sc-fi. (norm)
Buď je statutární zástupce rozumný, má trochu dobré vztahy s ostatními SVBJ a jsou schopni se domluvit (většinou platí argumentace s cenou - nižší náklady na přistavení odborníka obdobně jako u komeníků).
Jak píše Honza Franěk ve starých bytových zástavbách v historických centrech měst, kde jsou propojeny celé bloky s jednotlivými majiteli domů, jejichž jímací soustavy jsou nějak propojeny ať už přímo nebo prostřednictvím oplechování je to téměř neřešitelné.

[Pavel Horský]

Tak jsem moc rád, že jste se tady o tom tak rozepsali. To je jedině dobře. To jsem chtěl a povedlo se. S dovolením sesumíruji tyto argumenty a budu předávat dál, protože stavy dnes revidovaných zařízení jsou opravdu jedním velkým zoufalstvím.

[Maroš Klein]

Ani v čl.25, a ani v čl. 251 a 252 norma bohužiaľ nerieši rozdiel medzi obsahom východiskovej a periodickej revízie. Okrem toho v čl. 11 norma ako svoj účel stanovuje požiadavky na prevedenie a riešenie bleskozvodu, takže je skôr zameraná na projekciu ako revízie samotné. To je prvý problém RT, ktorý si pri revízii objektu potom z nedostatku usmernení začína robiť čo sám uzná za vhodné.
Druhý, ani nie tak problém ako skôr chyba je, že RT bežne uznáva za nedostatok na pôvodnom bleskozvode  stavebné zmeny či doplnené technológie. Tieto zmeny pritom neznamenajú nič iné ako to, že sami spôsobili nedostatočnú úroveň pôvodnej ochrany či zvýšenie rizík, a existujúci, chudák starý bleskozvod s tým nemá nič spoločné. Ten si svoj blesk podľa pôvodného zámeru zvedie s nimi aj bez nich. A s nimi mu to, na čo bol navrhnutý a skonštruovaný, pôjde ešte ľahšie. ;)
On ten, vlastne takmer každý RT, príde síce na objekt revidovať existujúci bleskozvod, ale nakoniec ani sám nevie ako, a už v správe a nedostatkoch rieši súčasnú nedostatočnosť pôvodnej úrovne ochrany.
Netvrdím že sa to nemá, ibaže to zďaleka nie je to isté ako revízia pôvodného bleskozvodu, a často sa stáva, že s takouto zmenou pohľadu pri vnímaní reality, sa ešte stále dobrý bleskozvod vyhovujúci pôvodným požiadavkám, stane nevyhovujúcim kvôli iným vplyvom a bez vlastnej chyby.
Až mám z takejto revízie pocit zbytočnosti a placebo efektu. Hlavne pokiaľ po revízii nedôjde k zmenám, a  na papieri ostane to žiadané ,,vyhovuje".
Ale keďže to zákon takto chce, tak to zákon aj takto dostane. :)

[Miroš Jan]

Ale u periodické revize hromosvodu, přeci neuvádím, zda je či není schopné bezpečného provozu. :)

Nebo to snad někdo uvádí?

Pavle, v tomto konkrétním případě, bych tu revizi neprovedl. :)

[Lukáš Rotrekl]

Dodržení všech článku ČSN 34 1390 považuji za sc-fi. (norm)

Já neměl potřebu tuto normu do hloubky zkoumat, vytahuji si z ní jen fragmenty, když někdo začne s argumenty, že podle staré normy a nikdy se nic.... a vždycky se to tak.....
Nic méně myslím, že v té "výborné, dostatečné a bezchybné" normě najdu věci, které si protiřečí. Ale klidně je možné že se pletu a jsou to dvě alternativní možnosti řešení. Ale jednou až se budu za dlouhých zimních večerů nudit si ji důkladně prostuduju.

[Soukupp]

Ale u periodické revize hromosvodu, přeci neuvádím, zda je či není schopné bezpečného provozu. :)

Nebo to snad někdo uvádí?

Pavle, v tomto konkrétním případě, bych tu revizi neprovedl. :)

A co píšete v závěru u pravidelné revize hromosvodu? Že stav z předchozí revize se nezhoršil?

[Pavel Horský]

Ale u periodické revize hromosvodu, přeci neuvádím, zda je či není schopné bezpečného provozu. :)

Nebo to snad někdo uvádí?

Uvádí se to takto:  Hromosvodná soustava odpovídá požadavkům uvedených norem a je z hlediska bezpečnosti schopna provozu.

Tato věta by ale měla být dle výše uvedených argumentů tabu a měla by se do Revizních zpráv uvádět jen v záporu. Co jsem pochopil, tak spousta z vás nereviduje staré hromosvody a nebo reviduje, ale jen s nevyhovujícím stanoviskem. Jinak to přece není možné.

[Maroš Klein]

Práve v tom je hlavný problém starého bleskozvodu, že aj keď vyhovuje svojej norme, tak je zbytočný, lebo až príliš často nechráni to, čo v súčasnosti okolo neho existuje.
Na debatu by možno bolo, či sa dá vo vhodných situáciách podľa starej normy opraviť (rozšíriť) tak, aby chránil súčasný stav.