Je nutný proudový chránič u stroje pro zpracování dřeva?

[Jaroslav Hasala]

, mám dotaz ohledně připojení stroje.
Je nutný proudový chránič u stroje pro zpracování dřeva?
Jde o širokopásmovou egalizační brusku s příkonem 87 kW.
Je nutné u těchto strojů hlavním vypínačem vypínat i N vodič?

[Milan Selezan]

Podľa STN a ČSN 33 2000-4-482 čl. 482.1.9 citujem: Každý neutrálny vodič musí byť vybavený pripojeným prístrojom na bezpečné odpojenie v súlade... . Takže je nutné vypínať aj N vodič.

[Stanislav Pavézka]

To Hasala:
Proudový chránič nemusí,pokud je použit vodič N,ČSN EN 60204-1 říká
hlavní vypínač musí odpojovat všechny živé vodiče od přívodu.V sítích TN může a nemusí být rozpínán viz kapitola 4.46.Záleží tedy na vás,jak se rozhodnete.

[Jaroslav Hasala]

Díval jsem se ještě jednou na ten stroj, N vodič tam vůbec není potřeba, stačí 3L + PE, ovládání je napojené přes trafo 400/230V.
Takže přívodní kabel CYKY 4B (3L+PE), hlavní vypínač třípólový, bez chrániče (?).
Kromě jiné jde taky o to, že chránič pro 87 kW jsem ještě neviděl, běžně jsou dostupné chrániče do 100A. Dál se pak používají nějaké převodní transformátory, ale ještě nikdy jsem to v praxi neviděl.

[Milan Selezan]

Ja osobne vychádzam z ČSN 33 2000-4-482 kde celá časť 482.1 je venovaná priestorom s nebezpečenstvom požiaru podľa povahy spracúvaných alebo skladovaných materiálov. Je to však norma pre inštaláciu budov, ale stroj je v budove takže prívod k nemu by mal byť podľa nej. Faktom je, že článok 482.1.7 tejto normy hovorí že keď sú rozvody iné ako z káblov s minerálnou izoláciou, tak je potrebný TN a TT MUSIA sa chrániť proti poruche izolácie prúdovým chráničom. Ale ani ja nepoznám prúdový chránič na cca 170A. Tak asi ostáva len riešenie káblom s min. izoláciou.

[Milan Selezan]

Opravujem (nedal som predtým náhľad): Ja osobne vychádzam z ČSN 33 2000-4-482 kde celá časť 482.1 je venovaná priestorom s nebezpečenstvom požiaru podľa povahy spracúvaných alebo skladovaných materiálov. Je to však norma pre inštaláciu budov, ale stroj je v budove takže prívod k nemu by mal byť podľa nej. Faktom je, že článok 482.1.7 tejto normy hovorí že keď sú rozvody iné ako z káblov s minerálnou izoláciou, tak sa musia rozvody chrániť v sieťach TN a TT  proti poruche izolácie prúdovým chráničom. Ale ani ja nepoznám prúdový chránič na cca 170A. Tak asi ostáva len riešenie káblom s mineralnou izoláciou. Typ však momentálne z hlavy neviem.

[Zdenek Gec]

Pouze informace k přístrojům:
Pro vyšší jmenovité proudy se používají buď samostatná chráničová relé s externím součtovým transformátorem a nebo přídavné moduly proudových chráničů, které se montují přímo na kompaktní jističe.

[Georgis Fasulis]

Potvrzuji informaci pana Gece. Např. Merlin Gerin (Schneider) vyrabí zemní ochranná relé Vigirex, které se kombinují s jističi Compact (80 - 1250A). Relé se přes toroidní transformátor připojí k jištěnému obvodu. U relé je navíc možno nastavovat reziduální proud i čas vypnutí.

[Jaroslav Hasala]

Dost dobře nechápu požadevek ČSN 33 2000-4-482 čl. l.7 o kabelech s minerální izolací. Jednak si nejsem jistý, co je tím míněno, dále mi není jasné k čemu to je dobré. Nebo jde jen o ochranu přívodního kabelu, ne přímo stroje?.
Ochrana přívodního kabelu by jistě byla možná i jiným způsobem, nějakou mechnickou ochranou.

[Štefan Beláň]

To: Hasala

Minerální kabely jsou uvedené v rozdělení kabelů v ČSN 33 2000-5-523 ed. 2. Teplota je stejná jako kabely jen s PVC izolací 70°C (ale taky 105°C bez pláště?), ale asi budou nehořlavé (snad ty oranžové?). Uvažuji logicky, když se dávají do souvislosti s přípojnicovým rozvodem.  Je to jen má úvaha.  Snad správná?

[Radomir Kubíček]

Připojoval jsem teké širokopásmovou brusku, nikde v projektu nebyl žádný požadavek na FI. Bruska má jen zapojeny fázové vodiče a PE. Trafo na ovládání je primárem na 400V, ovládání těchro strojů je převážně 110V stř. rozvaděč provozovny byl vybaven dodatečně proudovým chráničem s Ir 0,3A z důvodu požární bezpečnosti. Jednalo se o Italskou brusku SCM dodávanou přes firmu Carlo (nebo tak nějak).

[Jiří Hilner]

Záleží na umístění stroje, zda je předepsaná v daném prostředí zvýšená ochrana před dotykem. Pak by mohl být použit i proudový chránič - ale pokud není důvod, nedával bych ho tam. Když ano, pak to vychází na průvlekové trafo s chráničovým relé. Osvědčená a spolehlivá kombinace, jen se musí objednat v předstihu. Chráničové moduly v kombinaci s jističem ( RECORD od GE, asi i ten COMPACT od Schneidra ) bych si rozmyslel.

[Jaroslav Hasala]

Vlivy prostředí jsou celkem jasné, jde o stroj pro zpracování dřeva, prostor je s nebezpečím požáru hořlavých hmot, popř. hořlavého prachu. V prostoru je samozřejmě centrální odsávání pilin.
Stroj se skládá ze dvou částí - vlastní stroj a rozvaděč.
Předpokládá se i připojení stroje na ochranné pospojování.
V dokumentaci dodané ke stroji není žádná zmínka o tom, že by bylo nutné stroj připojit přes proudový chránič.

[Milan Selezan]

Zatiaľ som sa v svojej praxi nestretol, že by to výrobca nejakého stroja uviedol. Väčšinou sa to odbije formulkou, že sa musia dodržať bezpečnostné predpisy. Projektant, resp. dodávateľ el. napojenia, ktorý to pripája na sieť však má normu dodržať a doriešiť. Prax je taká. Asi by som vo vašom prípade použil riešenie pomocou zemného ochranného relé, je to však drahé riešenie. Keď má pamäť neklame, relé stojí cca 25 000Sk a toroidné trafo 35 000Sk.

[Josef Hubáček]

Proudový chránič není nutný. ČSN EN 60204-1:2000 takovouto možnost (zřejmě z důvodů výkonu) neuvádí. Pracovní stroje v truhlárně máme pouze jištěny na přívodu proti zkratu a v rozváděčích, umístěných na stroji proti zkratu a přetížení. Všechny stroje jsou navíc připojeny k zemnicí síti, uložené pod podlahou. Kovové potrubí centrálního odsávání je se stroji pospojeno rovněž a po cestě přizemněno s ohledem na vznik statického náboje při pohybu suché dřevěné hmoty. Při kontrole z IBP nebyly proti tomuto řešení námitky. Pokud se budete držet článků v obou normách (stroje a statika), neuděláte myslím chybu.

[Jiří Hilner]

To Hasala + Selezan : Nemá to řešit projektant (zas to házej na nás), ale dle ČSN 33 20 00-3 je povinností provozovatele!! udělat komis a ta komis zase udělá protokol o určení prostředí. Z něj vyjde případně požadavek na zvýšenou ochranu - viz příspěvky výše. Zemní ochranné relé je problém, jednak je drahé a jednak se obtížně shání, průvlekové trafo + chráničové relé vás vyjde na cca 6-8 tisíc Kč komplet (podle velikosti trafa, dělají se ve dvou velikostech dle průměru otvoru). Výkon není u tohoto řešení žádný problém, běžně ho používám pro napájení plovoucích bagrů a pasů s příkonem okolo 150 kW.

[Milan Selezan]

Protokol protokol, to už som sa v diskuziach na Elektrike naspomínal. Súhlasím - protokol VV rieši u nových stavieb hlavný-generálný projektant a elektrikár je len člen komisie, u jestvujúcich - prevádzkovateľ. V tomto prípade aj keď ho nemáme, je jasné, že horľavé hmoty tu budú, takže ide o to, či teda platí aj ČSN 33 2000-4-482, alebo nie? ČSN EN 60204-1 je pre rozvod na stroji alebo keď je technologická linka tak aj pre ňu. Ale ...4-482 je je venovaná priamo rozvodom v priestoroch s nebezpečenstvom požiaru, tak minimálne pre prívod od hlavného rozvádzača do rozvádzača stroja, ale podľa mňa aj na stroji, platí. Riešenie ako uvádza p. Hubáček je logické, no pristúpi na to každé IBP, resp. TEI?

[Jaroslav Hasala]

Protokol o určení vnějších vlivů pro tento prostor existuje, nicméně, jak je u těchto protokolů zvykem, nejsou zde řešeny důsledky vyplývající z určeného prostředí. Bylo by hezké, kdyby projektanti nejen slavnostně stanovili prostředí, ale také do protokolu napsali něco o tom, jaké z toho vyplývají min. požadavky na el. instalaci.

V protokolu je jako rozhodující určeno :
BE2N1 - nebezpečí požáru hořlavých hmot.
Další vlivy :
AB5 - relativní vlhkost do 85%
AE5 - mírná prašnost (centrální odsávání, pravidelný úklid)
BA4 - poučené osoby
BC3 - častý dotyk osob s neživými částmi el. zařízení
BD1 - snadné podmínky úniku
CA1 - nehořlavý stavební materiál
CB1 - zanedbatelné nebezpečí z hlediska konstrukce budov

Protokol by byl, co dál? :-)