Jaká je rozumná rezerva modulů v rozvaděči?

[Štefan Beláň]

Co se týče označovaní vodičů a svorek, tak tento požadavek byl a je i v mnoha jiných normách. Osobně pokládám při revizi označování všeobecně za důležitý požadavek norem a pokud není označení, uvádím to v závadách.

Uvedu proto ještě jeden příklad z normy, který se týká revizí. (norm)

PS: Už ale končím, protože to není předmětem otázky a tyto informace se zbytečně ztratí. :-\

[Robert Vozka]

Velikost rozvaděče pro rodinný dům může být velmi různorodá. Asi se tady příliš nevyplatí šetřit na velikosti, na druhé straně u většiny "normálních" lidí se dalších mnoho a mnoho let nebude skoro s jistotou nic přidávat, proto by mohlo stačit cca oněch 10% (toto číslo jsem někde zaslechl).
V nových instalacích je v projektu asi dobré počítat z jednoduchou možností změny přívodu z jednofázového na 3fázový (neboli rezerva u vstupního vypínače/jističe). Rada p. Hájka o násobení rezervy 2 a pak znova je velmi hezká  :D. Když šetřivý investor po pár letech přijde, že chce přeci jenom něco přidat, tak bude  :'(

Rezerva celé jedné řady je asi ideální, ale na druhou stranu může investoř řvát, že chce, aby rozvaděč co nejmenší a nezabíral cenné místo. Jestli je ale investor hračička, může časem (až došetří) chtít různé dodělávky (centrální zhasínání, přepěťpvé ochany atd). S větším rozvaděčem se také určitě lépe a pohodlněji pracuje.

Můj příklad: také rodinný dům (už jsem někdy někde psal),
půda (předělaná na garsonku) - 12Modulů, rezerva 1
1p: 36modulů, 1.řada volná, 2.centrální chránič + chránič PC, 3. 12xjističe (3Rez)
Přízemí: Hlavní rozvaděč 48M(vstup, rozdělení PE+N, přízemí + sklep):
   1.ř Svorky do dalších pater+hlavní vypínač
   2.ř +3ř. jističe pro přízemí, zvonek
   4ř. chránič + jističe pro sklep, 400V ven apod
   zde v podstatě také nezbyla téměř žádná rezerva.

- Už zde je vidět, že je lepší mít podružné rozvaděče v každém patře RD(zvláště pokud je tam kuchyň)

Potřeba snadného podružného měření a možného rozšíření domu (další 2 rozvaděče) mě přivedla na výsledné řešení spočívající v novém hlavním rozvaděči ve sklepě (přesun sklepních jističů z přízemí do sklepa).
Tento sklepní rozvaděč bude obsahovat 2 přívody, odvod na 6 dalších míst (5 do rozvaděčů, 1 zůstane uvnitř pro sklep),
takže
1řada: svorky přívodů a odvodů
2řada: hlavní vypínač + 6xjističe pro jednotlivé sektory
3řada: podružná měření elektroměry na DIN
4řada: chrániče a jističe pro sklep, zvonek, bránu, 400V zás apod.
5řada: rez.
6řada: svorky pro sklepní okruhy.
takže celkem 6*33 modulů
::) a získám případnou rezervu v přízemí a při případném zvětšování domu bude z hlediska elektřiny vše připraveno bez potřeby stavebních zásahů.

zde se dostáváme na celkem až 294modulů v rodinném domě (10x8m)   ::) , ale to je asi extrém.... téměř vhodný na vodění exkurzí  (dance)

[Zdenek Jakubcik 1]

TO: Leopold
Také používám plastové návlečky a to z důvodu variability.
Nepopisuji názvy jednotlivých okruhů (zásuvky kuchyně atd.), ale na jednotlivé vodiče (včetně PE) píšu čísla. Nezabírá to místo. Rovněž číselně označuji i kabely. Na vnitřní straně dveří je potom popis jednotlivých obvodů a je zde uvedeno i číslo kabelu a vodiče. Revizní technik toto řešení akceptuje.

[Zdenek Jakubcik 1]

To: Hasala

V rozvodnici Moeller je hodně místa a také je rád používám. Pod DIN lištami je tolik prostoru, že není problém osadit perforované žlaby a rozvaděč prodrátovat v nich. Pokud je rozvaděč připojen přes řadové svorky, tak jednotlivé obvody propojuji vodiči CYA s nalisovanými dutinkami. Je to hodně vzhledné.

[Jaroslav Hasala]

To: Hasala

V rozvodnici Moeller je hodně místa a také je rád používám. Pod DIN lištami je tolik prostoru, že není problém osadit perforované žlaby a rozvaděč prodrátovat v nich. Pokud je rozvaděč připojen přes řadové svorky, tak jednotlivé obvody propojuji vodiči CYA s nalisovanými dutinkami. Je to hodně vzhledné.

Ono toho v běžné rozvodnici pro RD moc k drátování není ...
Přívody na jističe jsou připojené přes propojovací lišty, odvodní vodiče se obvykle připojují na jističe.
Používání řadových svorek u těchto rozvodnic nemá větší význam.
Svůj smysl to má u složitějších rozvodnic.

Podobně to vidím i s označováním vodičů. U jednoduchých instalací mi přijde účelnější popsat vodič přímo názvem okruhu.

[Michal Kolesa]

V rozvodnici Moeller je hodně místa a také je rád používám.

Já mám elektrorodzvodnici Gerlin Merin !
Je "kvalitní", aby mě nekopla ?

[Pavel Horský]

Já mám elektrorodzvodnici Gerlin Merin !
Je "kavlitní", aby mě nekopla ?

Možná byste to občas potřeboval. Třeba by se vám konečně rozsvítilo a nepsal byste pořád takový blbosti a vodní úchylárny.

[Michal Kolesa]

Otázka, zda by úraz proudem vydrželo moje srdce.

Za jak dlouho musí vypnout jistič ?
Za jak dlouho musí vypnout chránič ?

[Kamil Novák]

Otázka, zda by úraz proudem vydrželo moje srdce.

Jestli jste se díval včera večer na TV zNova, tak v pořadu "112", byste našel vodítko.  (zliskat)
V případě, že jste to nestihl, doporučuji nařídit si budíka na dnes 2:40 hod po půlnoci (tedy vlastně zítra), kdy je tento pořad reprízován.  :o

Docela zajímavý příběh o životě a konci jednoho elektrikáře.  >:D

[Michal Kolesa]

a nebo se kouknaut na http://archiv.nova.cz/multimedia/112-19-5-2009.html

[sniper76]

To Hasala: Vím, že můj dotaz je trochu OT, nicméně.... Mohu vědět, proč zapojujete v rozvaděči a dokonce i v jedné řadě jističů, část jističů zhora (hl. jistič a 1f jističe vpravo nahoře) a zbytek zdola?
Děkuji

[Michal Kolesa]

Protože tam jsou klemovací lišty

[Michal Kolesa]

Než to admini přesunou do archivu tak to stejně "vysají", tak si tu v klidu můžeme povídat o plavání žen


Moderátor: jak je ctěná libost, vyluxováno :-)

[sniper 76]

No, mi mistr vždy tloukl do hlavy několik věcí.
1/dělej instalaci tak, aby byla přehledná a intuitivní - předvídatelná.
2/proč si myslíš, že jsou na tom jističi číslice 1,3,5?!
Možná, že jsem šťoural, ale 2x3 dráty CY6 by situaci vyřešily a bylo by to vše stejné. Ale jinak proti tomu rozvaděči nemám vůbec nic, navíc tu nejsem od toho abych hodnotil práci jiných, jen mě to zajímalo. TEČKA

[Robert Vozka]

To Sniper: Je pravda, že tu postrádám "Galerii rozvaděčů".
Na jedné straně se tu skoro všude píše, že je to výrobek a tak by se v "ňom" neměl nikdo hrabat, na druhou stranu by to mohl být zdroj ponaučení (jaké svorky se jak používají, jak kdo řeší propojovací lišty a proč. (např. přívod ze spodu, lištou propojený hlavní jistič o ostatními, takže vývod vede opět dolu) atd...
Poučení, jak to určitě nemá vypadat by bylo také hezké...

I rozvaděč může být krásný  (i uvnitř) ;D , ale to asi někteří lidé (zvláště ženská část v rodině neuzná  (dance) )

ale tady jsem poněkud OT ...omluva... :-[

[Jaroslav Hasala]

To Sniper 76 :

Jističe nebo chrániče mohou mít přívody seshora nebo zespoda, je to celkem jedno, výrobci garantují správnou funkci v obou případech.

U podobných rozvodnic je účelné používání propojovacích lišt na jističe. Pokud je hlavní vypínač uzpůsoben na připojení na propojovací lištu, byla by podle mého soudu škoda toho nevyužít. Z toho tedy vyplývá přívod na stejné straně jako vývody.
Co se týká umístění propojovací lišty, obvykle ji dávám na spodní stranu jističů, hlavně z toho důvodu, že se dá vyměnit jistič i bez toho, že by bylo nutné vyndávat celou propojovací lištu.
Umístění propojovacích lišt by mělo být jednotné, nicméně nevnímám to jako dogma. Důležitá je přehlednost, která je (myslím) v tomto případě docela dobrá.

[sniper76]

Jak jsem uvedl výše, nic proti vašemu zapojení rozvaděče nemám. Každý elektrikář má svůj styl práce, jen jsem chtěl znát důvody (pokud existují jiné, než je snadnost montáže). Tři vodiče v obou řadách by to sjednotily. To je můj názor. Myslím, že není nutné se v tom dále šťourat.
snp

[Jan Bocek]

Podle nepsaných pravidel by se měla v rozvodnici ponechat prostorová rezerva minimálně 20%.

Hodně staré téma a dokonce mnozí autoři již zde do diskuse nedávají své velice dobré příspěvky.
Zajímá mne téma rezervy v rozvaděčích.
Pan Hasala píše o nepsaných pravidlech.....jenže pro VRZ potřebuji argument  "psáno jest".

O co se ale konkrétně opřít proti výrobci rozvaděče, že nemá rezervu 20-30% jak v modulech, tak na svorkovnicích. Výpočet tepelných ztrát obvykle neexistuje. Ověření návrhu a kusové ověření je krásná teorie.

Myslím si, že výpočet tepelných ztrát s rezervou značně souvisí. Některé firmy mají své Příručky, kde mají stanoveno kolik modulů v rozvaděči může být, anebo mají přímo určeno  těch 20-30 %. Ale nenašel jsem odkaz na konkrétní články norem.

V průmyslu jsem zvyklý navrhovat léta pro distribuční rozvaděče rezervu 50%. Tak se ale často rozšiřuje technologie a přestavují linky. A zde nepotřebují článek normy, protože "projektant je zákon". Ale přicházejí různí dodavatele a různí projektanti.

Našel někdo v normách souvislosti, kde je psáno, že pokud je rezerva na příklad 30%,
tak není nutný výpočet tepelných ztrát?