Fotovoltaické elektrárny na velkých střechách, volných plochách a jejich ochrana před bleskem

[Jan Alin]

Na druhé straně jsem v neděli byl v lese, kde blesk zasáhl strom uvnitř lesa v polovině jeho výšky, odťal horních 15m, zbytkem projel k zemi tak, že celý kmen zevnitř vyhořel (zbylo cca 12m vysoké torzo o průměru 50cm z ohořelé kůry a zem okolo plná třísek jak v pohádce o Rumcajsovi. Nechápu, jak se blesk dostal přes hradbu okolních stromů do místa úderu  :o.

Také už sem něco takového párkrát viděl a proto se na všechny výpočty vzdáleností v řádech centimetrů dívám s jakýmsi vnitřním neklidem. Stále si myslím že všechny ty výpočty jsou spíš marketing protože se to nějak spočítat musí. Ono to funguje a základ je reálný, ale určitě ne tak, abych tomu věřil.

[Fuk Tomáš]

... blesk zasáhl strom uvnitř lesa v polovině jeho výšky, odťal horních 15m, zbytkem projel k zemi tak, že celý kmen zevnitř vyhořel (zbylo cca 12m vysoké torzo o průměru 50cm z ohořelé kůry a zem okolo plná třísek jak v pohádce o Rumcajsovi. Nechápu, jak se blesk dostal přes hradbu okolních stromů do místa úderu...

Nebyl jsem u toho, neprozkoumal jsem ostatky, neviděl jsem okolní stromy, jejich výšku a vzdálenost od zasaženého stromu, tak jen nabídnu jedno možné vysvětlení.
Vzrostlý strom není nijak zvlášť kvalitní jímač, takže jeho přítomnost ovlivňuje trajektorii bleskového výboje mnohem méně, než kvalitně uzemněná Franklinova tyč. Jistě při tom záleží i na hustotě a vlhkosti dřevní hmoty, a předvídat místo zásahu s přesností na metry se zde podobá věštění z křišťálové koule.

K diskusi ohledně hromů a blesků: Wikipedie je dobrý zdroj informací, ale je třeba mít na paměti, že text zde uvedený může být jen názor kohosi. Je tedy dobré informaci ověřit i z jiného zdroje.
Přikládám aktuální znění hesla hrom  ;)

[Milan Hudec]

Ano, např. rčení "ožralej jak hrom" znamená jednak hlučnost vydávanou osobou a jednak doprovodné jevy jeho třískání do čehokoli.

[Šubrt Jakub]

Já si myslím, že blesk je od slova"záblesk".
Proč po záblesku se počítá až přijde rána (hromová rána).
Takže po spojení se zemí následuje záblesk a s odstupem rána(hrom)??

[Šubrt Jakub]

A nebo je to tím, že světlo se šíří rychleji a záblesk a rána vznikají stejně.

[Fuk Tomáš]

Ano, např. rčení "ožralej jak hrom" znamená jednak hlučnost vydávanou osobou a jednak doprovodné jevy jeho třískání do čehokoli.

U sta hromů, to je pěkné!  :D

[Rozmahel Vladimír]

Ano, např. rčení "ožralej jak hrom" znamená jednak hlučnost vydávanou osobou a jednak doprovodné jevy jeho třískání do čehokoli.

Ješte bych zpřesnil, že člověk "ožralej jak hrom" mívá velmi často i blesk. Je to opět důkaz toho, že oba jevy spolu souvisí.  :D

[Rozmahel Vladimír]

...no pár důkazů by bylo. Existuje třeba fotka zásahu levé (samozřejmě ohromobleskosvodičované  ;)) věže katedrály na Petrově v Brně...

Sem s ní.

[Milan Hudec]

Nebyl jsem u toho, neprozkoumal jsem ostatky, neviděl jsem okolní stromy, jejich výšku a vzdálenost od zasaženého stromu, tak jen nabídnu jedno možné vysvětlení.
Vzrostlý strom není nijak zvlášť kvalitní jímač, takže jeho přítomnost ovlivňuje trajektorii bleskového výboje mnohem méně, než kvalitně uzemněná Franklinova tyč. Jistě při tom záleží i na hustotě a vlhkosti dřevní hmoty, a předvídat místo zásahu s přesností na metry se zde podobá věštění z křišťálové koule.

K diskusi ohledně hromů a blesků: Wikipedie je dobrý zdroj informací, ale je třeba mít na paměti, že text zde uvedený může být jen názor kohosi. Je tedy dobré informaci ověřit i z jiného zdroje.
Přikládám aktuální znění hesla hrom  ;)

Do jakého stromu v lesním porostu udeří, záleží především na jeho kořenovém systému, a to jak na ploše, hloubce, vodivosto okolní půdy, dále také na kondici toho kterého stromu - v porostu vždy udeří do zdravého, živin plného stromu, nikoli do uschlého chudáka vedle, analogie s kvalitními a nekvalitními jímači, svody a uzemněními je naprosto zřejmá.

[Rozmahel Vladimír]

To je právě ten háček:
Uvedu případ z letošního května.
Hřiště Sokol Olbramovice, fotbalový zápas dorostu:

Hřiště velmi pěkné, travnaté, obehnané ze tří stran padesátiletými větrolamy z topolů. Vysoké stromy. Celkem dost velká tribuna a kabiny, kombinace oceli a FeZn, celkem dost robustní a jistě i dobře uzemněná konstrukce. Topoly ji převyšují.

Během zápasu došlo k úderu blesku do jednoho topolu poblíž okraje, nebyl krajový. Vzdušnou čarou od bližšího kraje tribuny cca 60m.
Dále vzdušnou čarou cca 90m od místa úderu je patrová budova základní školy opatřena hromosvodem.
Příkládám fotky stromu a místa úderu, je vyznačeno v levém rohu hřiště červeně. Všimněte si detailu, že kůra je stržena do cca 1m nad zemí, odtud směrem dolů je strom nepoškozen. V místě ukončení lomu stromu je lehce sežehnuta špička porostu. Nic víc...

[Rozmahel Vladimír]

Ještě zbytek.

[Milan Hudec]

Skinefekt.
"Dýchající" strom zvláště listnatý navíc působí coby "aktivní hromosvod" a na rozdíl od těch umělých skutečně funguje.

[Jan Hájek]

Pěkný případ, byla by ještě informace z které strany byl směr větru?

[Jan Hájek]

Skinefekt.

Depa, u stromů je důležitá vlhkost tedy kde proudí živiny. U listnatých je to většinou pod kůrou u jehličnatých dřevem.
Proto je na většině fotek jehličnan rozmetán a listnatý strom oloupán.

[Milan Hudec]

Depa, u stromů je důležitá vlhkost tedy kde proudí živiny. U listnatých je to většinou pod kůrou u jehličnatých dřevem.
Proto je na většině fotek jehličnan rozmetán a listnatý strom oloupán.

Pokud je správná moje úvaha, že blesková plasma má nějaké pásmo vlnové délky, nemusí být pro něho každá délka svodu lákavá?

[Rozmahel Vladimír]

Směr větru nevím, u nás převládá západní proudění, to je přibližně opačná strana poškození stromu, fotil jsem až za dva dny, u bouřky jsem nebyl. Stran větrů taky nevím, ale asi to bylo na pováženou, protože rozhodčí zápas přerušil.
 :D
Každý strom je živen mízou - lýkem, to je tzv. podkorní pletivo. Rozmetání jehličnanu bych sváděl spíše na to, že oproti listnáči koření velmi mělce a tudíž je jako zemnič asi horší, navíc smůla dobře hoří a asi i zplynuje.

Ta slouplá kůra je spíš roztržena párou vzniklou průchodem výboje. Při loupání asi zazněl hrom.  :D

[Fuk Tomáš]

Pokud je správná moje úvaha, že blesková plasma má nějaké pásmo vlnové délky, nemusí být pro něho každá délka svodu lákavá?

Nejsou všechny blesky stejné, ale máme-li se dopustit nějakého odhadu, můžeme asi vyjít z normalizovaného tvaru bleskové vlny. Tzn. náběžná hrana 10 μs - z toho mi vychází, že by maximum spektrální hustoty mohlo být někde kolem 50 kHz, čili čtvrtvlnná délka ve vakuu 1,5 km.
Reálně se vyskytující svody bývají myslím běžně mnohem, mnohem kratší.

[Milan Illek]

Řečnická otázka: Jak pojmenovat jednoduše svodič bleskových proudů?

Bleskojistka, to už zde přece bylo. Jde pouze o představu, že je v modulovém provedení.